Na počátku byli tři kolegové v opravně lokomotiv v depu Jihlava, dva montéři  Klein Zdeněk, Krčál František, a jejich parťák Vantuch Václav. V jejich dílně, což byl tenkrát adaptovaný starý železniční vagón, při přestávkách na svačinu vznikl mezi nimi hec, kdo nejdříve z nich doběhne na Čeřínek.

  Závod se uskutečnil 14. září 1973 za asistence dalších spolupracovníků, kteří byli v roli rozhodčích. Start byl na konci Jihlavy a trasa vedla po st. silnici na Pelhřimov. Po 600 m klesání ke Koželužskému potoku je čekala první zkouška, když museli na 1700 m vystoupat o 85 m výškových na tzv. „Hosák“. Odtud trať klesala do údolí řeky Jihlavy a na 6 km odbočovala na silnici č. 406 do Kostelce. Z Kostelce odbočovala na místní komunikaci do obce Cejle. Zde od mostku přes řeku Jihlavu v nadmořské výšce asi 520 m začínalo závěrečné 4,3 km dlouhé nepřetržité stoupání o 175 m do sedla mezi Huťským a Hnědým vrchem. Po krátkém klesání k Huťskému potoku je čekalo závěrečné 1,1 km dlouhé stoupání s výškovým rozdílem 60 m k turistické chatě na Čeřínku. Celková délka prvního ročníku byla 13 300 m. Všichni tři závod dokončili a vítěz Klein Zdeněk dosáhl času 1:12:00.

  Jejich výkon měl velký ohlas mezi pracovníky depa a bylo domluveno uskutečnit druhý ročník s tím, že bude vynechán závěrečný úsek stoupání a cíl bude na mostku přes Huťský potok, čímž délka závodu se zkrátí na 12,2 km Toho se zúčastnilo dvanáct železničářů z jihlavského železničního uzlu. Vítězný Stára Rudolf měl čas 1:00:05. Další dva Vantuch Václav 1:00:32 a Hicl Jiří 1:01:06. Třetí ročník se uskutečnil jako součást oslav tzv. dne železničářů za účasti devatenácti pracovníků železnice z toho sedmnáct bylo z depa. Jako první skončil výpravčí Hicl Jiří v čase 56:20, druhý Stára Rudolf 57:30 a třetí Václav Vantuch 58:43. Ostatní docílili času přes hodinu. Při porovnání z předchozími časy zjistíme, že mnozí již začali pravidelně trénovat.

Výsledkové listiny prvních třech ročníků.

            Po založení Běžce byl jeho čtvrtý ročník zařazen do jeho programu a bez přerušení zde byl až do svého zrušení v roce 1996. Tento ročník měl 40 startujících a posunul výkonnostní úroveň závodu do úplně jiné roviny. Celkový vítěz Káňa Jiří z Břeclavi měl čas 42:20 a dalších 30 běžců mělo čas pod hodinu včetně první ženy, která absolvovala tuto trať, Skopalové Marie z Brna (59:53). I když loňský vítěz Hicl zlepšil svůj výkon o neuvěřitelných 7:35 min. skončil celkově na osmém místě. Dalšího celkově pátého ročníku se zúčastnilo 52 mužů a tři ženy. Nejlepší v něm byl opět Káňa v novém rekordu 41:51 min. Jeho čas překonal v roce 1981 Pechek František o tři sekundy a stal se nejlepším na této variantě tratě. Účast startujících v letech 76 – 84 kolísala mezi 50 a 70 startujícími. Třináctý ročník byl posledním, který se konal na zmiňované trase. Měl rekordní účast 79 mužů a tří žen. Mimo hlavní kategorii mužů byly vytvořeny traťové rekordy u veteránů a žen.

             Od čtrnáctého ročníku byla střední část trasy změněna. Hlavním důvodem byly konfliktní situace na železničním přejezdu v Kostelci, kdy při stažených závorách se závodníci snažili dostat přes koleje a byla tím ohrožována především jejich bezpečnost. Trasa byla odkloněna přes obec Mirošov. Na šestém km trať tedy neodbočovala na Kostelec, ale pokračovala dále po st. silnici. Za mostem přes řeku Jihlavu odbočovala vlevo do obce Mirošov. Za ní mírnějším táhlým stoupáním vedla do obce Cejle. Odtud pokračovala po silnici směrem na Kostelec. Po prudším stoupání za obcí se dostala k odbočce na Čeřínek, kde se napojila na původní trasu. Její délka se tím zkrátila o 0,6 km, ale obtížnost závodu se nikterak nesnížila.

           Mezi běžci byl pro svoji obtížnost legendární. Mnozí si právě jen na tento závod přišli ověřit svoji výkonnost.

HISTORICKÁ TABULKA ZÁVODU

            Další rok se pořadatelé rozhodli přemístit závod do Pávova. Tento závod nazvali Na Vysoký kámen. Jejich rozhodnutí bylo vynuceno situací před a po startu, kdy na silnici I. Tř. byla na několik minut v pátek odpoledne zastavena oboustranně doprava a závodníci pak běželi vedle oboustranné kolony aut. Hlavním důvodem byla bezpečnost a zdraví účastníků.